Ave Caesar II

Ve druhé knize dvousvazkového díla představuje autor v poutavé podobě další osudy jednoho z nejmocnějších mužů, jakého dějiny poznaly. Rok 62 př. n. l. pro Gaia Julia Caesara znamenal mnoho. Četné skandály, ať už se jednalo o sprosté povídačky či nikoliv, poškodily jeho pověst. Funkce proprétora, správce Zadní Hispánie slibovala Caesarovi odpočinek, příležitost naplnit své truhlice i možnost dát znovu vyniknout svému státnickému a vojenskému intelektu. Vojenskými zásahy proti nepoddajným horským loupežným kmenům dosáhl zklidnění a uspořádání poměrů. Obsazoval a dobýval Římany dosud nepodrobená území Galicie, kde nastoloval římskou nadvládu a vytvářel podmínky pro zakládání římských kolonií. Všude zaváděl pořádek a platnost římských zákonů. Po návratu do Říma se Caesarovi podařil mistrný politický tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito ve své době nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Právě podpora dvou výše zmíněných mužů umožnila Caesarovi nepopiratelné vítězství v politickém souboji o konzulský úřad na rok 59 př. n. l..

Upevnil své vztahy s Pompeiem sjednáním jeho sňatku se svou milovanou dcerou Julií. Spojení s oběma mocnými muži vyneslo Caesarovi osmileté dobrodružství v Galii – pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. To vše z něho učinilo po následující staletí legendu. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku. Události následující dekády měly impérium přetvořit tak jako žádné události předtím. Během této doby Caesar čelil celogalské vzpouře, podlehl mu mocný Vercingetorix, podařilo se mu napadnout do té doby pro Řím nedotknutelnou Británii a osudovou se mu stala láska s egyptkou královnou, jejíž jméno je pro čtenáře tak známé jako jméno velikého Caesara. Ano, Kleopatra, osudová žena mocných mužů Říma…

***

PhDr. Karel Richter, CSc. (*1930)

Vojenský historik, člen Obce spisovatelů a dlouholetý předseda Klubu autorů literatury faktu. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK a Vojenskou akademii v Brně a v Bratislavě. V letech 1971-1989 pracoval jako vědecký pracovník ve Vojenském historickém ústavu v Praze. Knižně publikuje od konce 60. let a věnuje se především zpracování vojenských konfliktů novodobých dějin. Je autorem a spoluautorem více než třiceti knižních titulů, např. Osudový omyl generála Vlasova, Ďábel Trenk, Češi a Němci v zrcadle dějin, Tragický osud generála Heliodora Píky, Třeba i železem a krví, Pamětihodné bitvy českých dějin, Přes krvavé řeky, Apokalypsa v Karpatech, Válka začala v Polsku, Vražda jménem republiky, Hranice placená krví, Hrdinové Československa. Příběhem o Alexandrovi Velikém – Dobyvatel světa (2010) – poprvé vykročil do období antického válečnictví. Krom literární činnosti redigoval třináct let historickou revue Přísně tajné, hojně publikuje časopisecky, překládá a spolupracuje též s rozhlasem i televizí jako autor i konzultant. Je trojnásobným laureátem Ceny E. E. Kische, dvakrát obdržel Cenu M. Ivanova a slovenskou literární cenu V. Zamarovského. Byl jmenován čestným občanem svého rodného města Chlumce nad Cidlinou.