O Sestrách, umění a odvaze v čase proměn
„Následník trůnu je mrtev!“ křičí kameloti v ulicích. Začala první světová válka. Mnozí si myslí, že bude rychlá a krátká. Ani sestry Nekolovy si nepřipouštějí, že by se jejich životy mohly změnit. Milada si v salonu Arnoštky Roubíčkové přebírá šaty ušité na míru a Gusta maluje obraz na výstavu v Obecním domě, kde jako žena může vystavit jen jedno plátno. Její vyvolený Jareš má na téže výstavě obrazů několik, pro Gustu se však nevzdá jediného hřebíku. Přitom ví, že maluje lépe než on, lépe než všichni muži v ateliéru. Augusta Nekolová, jedna z nejnadanějších malířek své doby, má vše, co její mladší sestře Miladě chybí: energii, krásu, talent, odhodlání i úspěch. Pro Miladu je však přesto tím nejbližším člověkem, pro něhož by – když bude nejhůř – sama i dýchala.
V románu Dýchej za mě, inspirovaném neobyčejným sesterským poutem, ožívá intimní portrét dvou žen na pozadí Velké války. Evě Střihavkové se podařilo zachytit působivé svědectví nejen o nelehké době, ale i o nerovnoprávném postavení žen, odvaze a lidské sounáležitosti. Autorka zároveň po desítkách let naplňuje přání Milady, aby se na její sestru nezapomnělo.
