Alza Muzeum – Odkud se vzaly počítačové hry?

První počítačové hry byly inspirovány třemi různými obory – najdeme mezi nimi hry odvozené z klasických deskových her, hry inspirované sportem a potom hry s vojenskou tématikou. Je přitom překvapivě velmi těžké dohledat úplně první počítačovou hru, ty nejstarší totiž vznikaly spíše jako pokusy a nejsou dobře dokumentované.

Nejstarším zdrojem námětů jsou strategické tahové hry. Výhodou těchto her je, že pomalé první počítače měly poměrně hodně času pro zpracování svého tahu. Mezi prvními pokusy najdeme Nimrod (1951), specializovaný stroj pro hraní hry Nim určený pro výstavu Festival of Britain, dále pak OXO (1952), piškvorky velikosti 3x3 polí, v angličtině zvané tic-tac-toe. V roce 1955 se objevil program Hutspiel, který měl simulovat válku mezi USA a SSSR v Evropě a patrně tak inspiroval počítačový systém WOPR z filmu War Games (1983).

V roce 1958 vznikla další přelomová hra, která se pro změnu inspirovala sportem: Tennis for Two, kterou vytvořil William Higinbotham z Brookhaven National Laboratory. Hra byla vytvořena na analogovém počítači Donner Model 30. Analogový počítač nepoužíval klasický program, šlo o propojení jednotlivých funkčních bloků. Hra samotná se zobrazovala na obrazovce osciloskopu. Neměla žádnou inteligenci, hraní se museli účastnit dva lidé, kteří ovládali „míček“ pomocí potenciometrů a pinkali si přes síť. Hra sloužila k zábavě hlavně pro návštěvníky laboratoře, autor její komerční využití neplánoval.

Vojenské využití počítačů začalo už za Druhé světové války. Britové využívali specializovaný počítač pro prolomení šifry Enigma, plánovali ale také využít počítače pro automatické navádění antiraket na útočící V2. To ale bylo v té době zcela mimo technické možnosti. Američané ale stále pracovali na centralizovaném systému, který by dovolil sledování vzdušného prostoru a efektivní navádění stíhaček. Tento systém zavedený v 50. letech se jmenoval SAGE a inspiroval celou řadu her, například slavnou hru Missile Command (1980).

V roce 1962 tak první válečná počítačová hra, která už připomíná pozdější konzolové střílečky: Kosmická bojová simulace Spacewar! (Ano, jméno se psalo s vykřičníkem.) V ní létaly dvě kosmické lodi v gravitačním poli hvězdy, střílely po sobě a pohybovaly se přitom podle zákonů kosmické fyziky. Hra byla docela náročná, vznikla ale pro rozšířené minipočítače DEC PDP-1 a spolu s nimi se také rozšířila. DEC totiž přidával kopii hry ke každému prodanému minipočítači, takže se Spacewar! stala první široce distribuovanou hrou.

V šedesátých letech se rozšířily rovněž hry, vycházející z klasických deskových her, jako je dáma a nebo šachy. Na rozdíl od akčních her totiž deskové hry dovolily první experimenty s umělou inteligencí, která hrála proti člověku. Zvláště šachy se staly kvalitativním etalonem umělé inteligence, protože mají poměrně malé herní pole, ale přesto nabízí obrovské množství herních strategií.

Prvním šachovým programem, který porazil člověka, se stal NSS Chess Program (1958). Nutno podotknout, že porazil jenom sekretářku, které tým výzkumníků učil šachy pouze dvě hodiny před soubojem s počítačem. Na vítězství nad mistrem světa si musely počítače počkat až do roku 1997, kdy už jejich možnosti byly nepoměrně lepší.