Historie Cypherpunku (2. část)

Zobraziť katalóg

Článok

• Autor: Matthew Cook

V prvním díle série Cypherpunks s názvem Historie Cypherpunku jsme se zabývali převážně minulostí, která vedla k vývoji Bitcoinu. V dalším díle série o hnutí Cypherpunks se podíváme hlouběji do této liščí nory, do druhé vrstvy, kde objevíme další úžasné osobnosti, jež se také nějakým způsobem zamotaly do příběhu Bitcoinu. Po přečtení si budete určitě klást otázku, jestli náhodou některý z níže zmíněných není sám tajemný Satoshi Nakamoto.

Historie_Cypherpunks_2_Sassaman_Cohen_McCoy

Historie Cypherpunku (2. část) – OBSAH

  1. Len Sassaman – Přišli jsme o Génia
  2. Bram Cohen – Podivín, který vyřešil hádanku
  3. Jim McCoy – Libertariánská utopie na dosah
  4. Závěr – Pokrok nezastavíš

Len Sassaman – Přišli jsme o Génia

Len byl technolog samouk, který tíhl ke kryptografii a tvorbě protokolů. Přestože vyrostl v malém městečku v Pensylvánii, už v 18 letech byl členem Internet Engineering Task Force, zodpovědným za protokol TCP/IP, který je základním stavebním kamenem internetu a později i sítě Bitcoin.

Len_Sassaman_Cypherpunk
Len během grilovací párty s přáteli v červnu 2006.

V roce 1999 se Len přestěhoval do oblasti Bay Area v San Francisku a rychle se stal pravidelným členem cypherpunkové komunity. Přistěhoval se k Bramu Cohenovi, tvůrci systémů Mojo a Bittorrent, a pravidelně přispíval do legendární poštovní konference Cypherpunk mailing list.

V San Francisku se Len věnoval obraně osobních svobod a soukromí prostřednictvím technologických i politických přímých akcí. Ve svých 21 letech se dostal na titulní stránky novin, když organizoval protesty proti vládnímu sledování a také proti uvěznění hackera Dmitrije Skylarova.

Len byl skutečný Cypherpunk – brilantní, nekorektní a idealistický. Svůj život zasvětil boji za svobodu prostřednictvím kryptografie. Pracoval jako vývojář PGP, open-source technologií pro ochranu soukromí a také působil na akademické půdě jako kryptograf zkoumající sítě P2P.

Na počátku své kariéry se Len prosadil jako autorita v oblasti šifrování a kryptografie s veřejným klíčem, která se později stala základem Bitcoinu. Ve 22 letech už přednášel na konferencích a spolu se slavným open-source aktivistou Brucem Perensem založil startup, zabývající se kryptografií veřejného klíče (Public key cryptography).

Len_Sassaman_konference_kryptografie
Len Sassaman při přednášce. (Foto: Ben Lipkovitz)

Poté, co tento startup zkrachoval v důsledku dot-com bubliny, Len nastoupil do společnosti Network Associates, aby pomohl vyvíjet PGP šifrování. Díky tomu se dostal do kontaktu s mnoha významnými průkopníky v kryptografii. Len se také podílel na implementaci OpenPGP pro GNU Privacy Guard a spolupracoval s vynálezcem PGP Philem Zimmermannem na vynálezu nového kryptografického protokolu. ( Skvělý článek "Jak na šifrovanou komunikaci" z dílny BitcoinAlza)

Ve společnosti Network Associates Len pracoval na PGP spolu s Halem Finneym jakožto prvním a nejdůležitějším přispěvatelem do Bitcoinu hned po Satoshim.

Len a Hal sdíleli jednu velmi vzácnou a důležitou dovednost: oba byli vývojáři technologie remaileru, která byla přímým předchůdcem Bitcoinu.

i

Remailery jsou specializované servery pro anonymní nebo pseudonymní zasílání informací. Velmi často se používaly při přispívání do Cypherpunk mailing listu, který byl sám o sobě postaven na distribuovaných remailerech.

Provozovatelé remailerů byli jedni z prvních, kteří si uvědomili potřebu nějaké kryptoměny. Bez prostředků pro anonymní platby musely být remailery provozovány altruisticky, na náklady svého provozovatele. To přinášelo problémy se škálovatelností a znamenalo to, že spam a zneužívání byly neustálým problémem. Hal Finney ve své eseji „Why Remailers“ tvrdil, že remailery jsou základem anonymní digitální ekonomiky.

Zajímavé je, že co se remailerů týče, víme, že Len přímo spolupracoval s Dr. Adamem Backem, který proslul vytvořením proof of work systému hash cash pro boj proti e-mailovému spamu. Len ho uvedl jako kontributora své výzkumné práce Pynchon.

V roce 2004 získal „práci snů“ jako výzkumný pracovník a doktorand v COSIC, výzkumné skupině pro počítačovou bezpečnost a průmyslovou kryptografii na Katolické univerzitě Leuven v Belgii. Lenovým doktorandským poradcem v COSIC nebyl nikdo jiný než „otec digitální měny“ David Chaum. Během své kariéry v COSIC nashromáždil úctyhodných 45 publikací.

Lenův výzkum byl zaměřen na vývoj protokolů zvyšujících soukromí s „reálnou použitelností“ a funkčním kódem. Jeho hlavním projektem, s nímž mu pomáhal Bram Cohen, byl Pynchon Gate. Jednalo se o evoluci technologie remaileru, která umožňovala pseudonymní získávání informací prostřednictvím sítě distribuovaných uzlů bez důvěryhodné třetí strany.

Tento výzkum úzce souvisel s Bitcoinem. Jak práce na Pynchon Gate postupovala, Len se stále více zaměřoval na hledání řešení problému byzantských generálů, který byl hlavní překážkou pro dřívější P2P sítě. BFT (Byzantine Fault Tolerance) byl jedním z největších problémů, které bylo třeba vyřešit pro bezpečnou decentralizovanou kryptoměnu bez možnosti dvojího utrácení nebo potřeby důvěryhodných třetích stran.

Byzantine_Fault
Popis BFT neboli problému byzantských generálů. Nekoordinovaný útok končí porážkou.

Během rozvoje Bitcoinu v letech 2008–2010 se Len stále aktivněji věnoval finanční kryptografii. Stal se členem Mezinárodní asociace pro finanční kryptografii (The International Financial Cryptography Association) a přednášel na konferencích o finanční kryptografii a datech, kde také zastával funkci člena výboru.

Len byl na nejlepší cestě stát se jedním z nejvýznamnějších kryptografů své doby. Dne 3. července 2011 si však ve věku 31 let tragicky vzal život po dlouhém boji s depresemi a funkčními neurologickými poruchami, s nimiž se potýkal již od svého dospívání.

Jeho manželka Meredith L. Pattersonová vysvětlila, že se léta přemáhal, aby na sobě nedal nic znát, v obavách, aby neztratil ve vědeckých kruzích důvěryhodnost.

Kvůli sebevraždě jsme přišli o příliš mnoho hackerů. Aaron Swartz, Gene Kan, Ilja ŽitomirskijJames Dolan. Všichni se stali oběťmi stigmatu a epidemie, které si vyžádaly daň za technologický pokrok jako takový.

Pocta badateli Lenu Sassamanovi, který si 3. 7. 2011 vzal život.

Tribut na obrázku obsahuje dva portréty ASCII a společně s textem byla tato řada znaků vložena do bloku číslo 138725 bitcoinového blockchainu. Vytvořili ho slavní bezpečnostní pracovníci Dan Kaminsky a Travis Goodspeed.

Druhá část textu, „Bernanke“, je odkazem na Bena Bernankeho, jenž byl jedním z ekonomů, kteří byli v době finanční krize v letech 2007–2008 u moci ve vládě USA, a jenž byl některými hodně kritizován, jak ukazuje například dokumentární film Inside Job (2010). Podobně, jak je naznačeno ve zprávě Genesis blocku, i vláda Spojených států zachraňovala z peněz daňových poplatníků mnoho velkých bank, které se chystaly zkrachovat, ačkoli to byly právě tyto banky, jež krizi svými neuváženými investicemi odstartovaly, čímž porušily zásady volného trhu a odpovědnosti podnikatelů. To byl jeden z motivů pro vznik Bitcoinu, který by mohl omezit moc vlády nad hospodářskou politikou.

Bram Cohen – Podivín, který vyřešil hádanku

Bram Cohen, narozený na Manhattanu, byl chytrý, introvertní a podivínský. „Věděl jsem o sobě, že jsem divný,“ řekl Cohen jednou časopisu FORTUNE a vysvětlil, že ho frustrovala snaha komunikovat s ostatními lidmi. „Opravdu si pamatuji spoustu příběhů a situací ze svého života, u kterých je mi teď už jasné, o co šlo, ale tehdy jsem si to neuvědomoval, protože jsem lidem moc nerozuměl.“

Vystudoval školu Stuyvesant High School. Ale i přes veškerou jeho schopnost soustředit se byly jeho známky mizerné. Po střední šel na Buffalskou univerzitu, ale po dvou letech studia zanechal.

Bram trpí Aspergerovým syndromem, o kterém vždy otevřeně mluvil. V důsledku toho si na pozdrav nepodává ruku, nerad nosí boty a není vhodné od něj očekávat zdvořilostní rozhovor. Ve svých dvaceti letech, po řadě zaměstnání v oblasti dot-com, strávil Cohen většinu času shrbený nad klávesnicí svého Dellu u stolu v jídelně, pohlcený hádankou, kterou mohl vyřešit pouze psaním kódu a dalšího kódu. Žil ze svých úspor a později z kreditních karet. Byl si jistý, že přijde na to, jak vyřešit hádanku, která programátory trápila od počátku webu – jak přenášet obrovské soubory. Výsledkem byl samozřejmě open-source protokol BitTorrent.

Bram_Cohen_BitTorrent
Bram Cohen – zakladatel společnosti BitTorrent.

Bram bydlel a spolupracoval s Lenem Sassamanem. V tomto období (2000–2002) vyvinul Bram revoluční P2P síť MojoNation, která používala digitální měnu „Mojo tokeny“, čímž se stala jednou z prvních digitálních měn, které se dočkaly funkční veřejné podoby.

Mojo byla digitální hotovostní měna, jejímž cílem bylo zajistit odolnost proti útokům a vyrovnávání zátěže plně distribuovaným a motivačně kompatibilním způsobem. Každá dvojice uzlů MojoNation udržovala poměrný kreditní zůstatek, přičemž každý požadavek EGTP (*o EGTP níže) převedl část kreditu Mojo od odesílatele k příjemci. Jakmile absolutní hodnota dluhu mezi dvěma uzly překročila velikost tokenu Mojo, strana se záporným zůstatkem převedla token na druhou stranu, čímž dluh vyrovnala.

Lightning_network_Fry_Meme
Nepřipomíná vám to Lightning network?

Protože převod tokenu byl poměrně těžkou událostí, měly tokeny hodnotu 20 000 Mojo. Prvek MojoNation, zvaný token server, fungoval jako mincovna, která umožňovala uzlům MojoNation bezpečně převádět kryptoměnu Mojo.

V raných verzích MojoNation museli uživatelé sami nastavovat ceny za všechny služby, které jejich uzel poskytoval. Většina uživatelů neměla představu, jak ceny zvolit, proto byla vrstva Mojo přepsána tak, aby používala klouzavou aukci s druhou nejvyšší cenou. Každý uzel udržoval frontu příchozích požadavků, které ještě nebyly zpracovány, seřazenou podle velikosti nabídky obsažené v každém požadavku. Požadavky byly vyřizovány v pořadí od nejvyšší po nejnižší nabídku. Tím se břemeno rozhodování o cenách přesunulo ze serverů na klienty. Každý uživatel mohl stanovit cenu, kterou byl ochoten za služby zaplatit, a jeho uzel tuto nabídku nabízel v odchozích požadavcích. Toto schéma mělo vytvořit jednoduchou smyčku zpětné vazby: Pokud systém reaguje pomalu, zvyšte svou nabídku, a pokud systém reaguje rychle, snižte ji.

Uživatelské rozhraní softwaru MojoNation.

Jedinou aplikací postavenou na frameworku EGTP/Mojo byl distribuovaný systém pro publikování souborů. Uživatelé mohli publikovat soubory, které by byly uloženy v jiných uzlech MojoNation.

Ačkoli byla ekonomika MojoNation vizionářská a v mnoha pohledech podobná Bitcoinu, rychle se zhroutila kvůli hyperinflaci. Satoshi vědomě navrhl Bitcoin tak, aby se tomuto osudu vyhnul díky zabudované deflaci a nespoléhání se na centrální „mincovní“ server.

V roce 2001 spustil Bram službu BitTorrent jako P2P alternativu k centralizovanému Napsteru.

BitTorrent předznamenal několik základních konceptů Bitcoinu:

  1. Vlastní distribuovaná topologie založená na uzlech,
  2. systém konsensu,
  3. systém motivací na úrovni protokolu.

Protokol BitTorrent představoval geniální způsob, jak přenášet velké množství informací po síti tak, že je rozdělíme na malé kousky, pošleme je prostřednictvím sítě peer-to-peer a znovu je složíme dohromady. V jeho nejlepších letech používalo tento protokol každý měsíc až 170 milionů lidí.

Lidé si častokrát myslí, že uživatelská základna slouží převážně ke stahování nelegálního obsahu, což zdaleka není pravda. Facebook a Twitter jej používají k distribuci aktualizací svých serverů. Floridská státní univerzita jej používala k posílání velkých souborů vědeckých dat svým výzkumníkům. Společnost Blizzard Entertainment používala BitTorrent, aby umožnila hráčům stahovat hru World of Warcraft.

Na oficiálních stránkách společnosti se chlubí, že tento protokol denně přenese až 40 procent světového internetového provozu a používají ho neuvěřitelné dvě miliardy uživatelů. BitTorrent inovoval sítě jako Gnutella nejen na technické úrovni, ale také využitím ekonomických pobídek a teorie her k vybudování robustnosti.

Protokol BitTorrent přenášel v roce 2007 velkou část internetového toku dat.

Ačkoli je protokol sám o sobě legální, problémy vznikají v souvislosti s jeho používáním k přenosu prací porušujících autorská práva, protože BitTorrent se často používá ke stahování jinak placeného obsahu, jako jsou filmy a videohry. Různé jurisdikce vedly právní kroky proti webovým stránkám, které hostují torrentové trackery.

Existuje mnoho známých příkladů zastavení provozu stránek BitTorent. Dne 31. května 2006 provedla švédská policie razii na servery The Pirate Bay na základě obvinění MPAA z porušování autorských práv. O tři dny později však byl tracker opět v provozu. Ve Spojených státech bylo od roku 2010 podáno více než 200 000 žalob za porušování autorských práv na BitTorrentu. Ve Spojeném království nařídil 30. dubna 2012 Nejvyšší soud pěti poskytovatelům internetových služeb zablokovat stránku The Pirate Bay.

Britský nejvyšší soud zablokoval přístup na stránky Pirate Bay skrze poskytovatele internetových služeb.

BitTorrent sám o sobě nenabízí svým uživatelům anonymitu. Ve vlastním klientovi nebo firewallu lze obvykle vidět IP adresy všech peerů v rámci swarmu. K podpoře anonymity byly použity různé prostředky. Například BitTorrent klient Tribler, Vuze, I2P network, ale každá z těchto možností má své vlastní plusy a minusy.

Nezadržitelná decentralizace BitTorrentu je pěknou připomínkou evoluce, která vedla ke vzniku Bitcoinu.

V roce 2002 Len a Bram spoluzaložili konferenci CodeCon, která byla zaměřena na „vysoce praktické projekty s funkčním kódem“. Na konferenci CodeCon 2005 představil Hal Finney svou práci Reusable Proofs of Work prostřednictvím upraveného klienta BitTorrent, který posílal digitální měnu P2P. Což by se dalo popsat jako „První transparentní server na světě, který by mohl umožnit vznik světa distribuovaných, spolupracujících RPOW serverů.“

Bram_Len_CodeCon
Bram Cohen a Len Sassaman při rozhovoru o CodeConu.

V srpnu roku 2018 Justin Sun odkoupil BitTorrent a Bram nadobro odešel ze společnosti. V dnešní době můžete vidět Brama pracovat především na jeho vlastním projektu Chia, který využívá k zabezpečení sítě pevný disk, a jeho algoritmus se nazývá Proof of Space. Decentralizované ukládání dat je dozajisté dalším důležitým krokem v evoluci digitální suverenity. 

Ti, co si pamatují zlaté časy torrentů a The Pirate Bay, mi jistě dají za pravdu, že Bram nám svým softwarem ušetřil mnoho času a nemálo peněz. Za to a vše ostatní mu náleží velké uznání.

Jim McCoy – Libertariánská utopie na dosah

Jim je Cypherpunk, který dlouhá léta spolupracoval s Bramem a Zooko Wilcoxem na MojoNation. Také vedl vášnivé online debaty s Nickem Szabo o mikroplatbách nebo s Halem Finney o digitální hotovosti. Na začátku 90. let organizoval cypherpunková setkání v Texaském Austinu.

V roce 2000, po 3 letech budování v Yahoo, se rozhodl, že je načase s prací pro tohoto giganta seknout a vydat se hledat libertariánskou utopii.

„Začalo to být nudné,“ říká jednatřicetiletý McCoy o své staré práci, kdy řídil webový mail systém Yahoo, který pomáhal od základů vytvořit. „Získat první milion uživatelů bylo super, 10 milionů uživatelů bylo taky super, ale po nějaké době už ty telefonáty ve dvě ráno nestály za to. Už mě nebavilo dělat něco převratného.“

McCoy se tedy vrátil ke svým starým vášním – kryptografii a digitálním penězům – a pak se je snažil skloubit s nejnovějším šílenstvím tehdejší doby, peer-to-peer obchodováním se soubory. Výsledkem je společnost Autonomous Zone Industries, kde se McCoy stává generálním ředitelem a společně s Bramem Cohenem provozují software MojoNation pro stahování obsahu z internetu.

Jim McCoy je jedním z prvních Cypherpunků, kteří se podíleli na vývoji kryptoměny.

Název společnosti si pohrává s myšlenkou „dočasných autonomních zón“, což je termín, který poprvé použil anarchista Hakim Bey v roce 1991 k popisu utopií řízených piráty v 18. století. Ty se obvykle nacházely na ostrovech, kde si zločinci, vyhnanci, násilníci a další cizinci mohli založit vlastní společnost, stanovit si vlastní pravidla a při prvních známkách autority nebo nebezpečí uprchnout.

Inspirován karetní hrou Ilumináti od Steva Jacksona založil společnost s názvem Evil Geniuses for a Better Tomorrow (Ďábelští géniové za lepší zítřky).

Karetní hra Illuminati od Steva Jacksona.

Po několika letech, v únoru 2002, firmě došly peníze a propustila většinu zaměstnanců. Bram Cohen pokračoval ve vytváření BitTorrentu a Zooko Wilcox-O'Hearn vytvořil ze zdrojového kódu MojoNation nekomerční software Mnet a později přispěl do Tahoe-LAFS.

Evil Geniuses Transport Protocol (*EGTP) je univerzální protokol pro P2P přenos zpráv, který je svým rozsahem srovnatelný s protokolem JXTA.

EGTP poskytuje:

  • trvalé identity pro uzly (založené na kryptografii veřejných klíčů),
  • end-to-end šifrování,
  • předávání zpráv pro průchod přes NAT a firewall,
  • připojitelné transporty (nazývané „komunikační strategie“ nebo zkráceně „commstrats“),
  • efektivní formát pro marshaling (mencoding, podobný bencodingu později použitému v BitTorrentu).

EGTP také umožňuje vytvářet libovolné nástavbové protokoly. Aplikace MojoNation se skládala z několika služeb typu požadavek/odpověď, které běžely na EGTP.

Poté, co v roce 2006 MojoNation zkrachovala, pracoval Jim jako bezpečnostní inženýr a manager ve firmě Topix, Blue Kai a následně Facebooku. V roce 2016 založil společnost s názvem Q-branch, která se zaměřuje na rozšíření zabezpečení vysoké úrovně do domácích sítí zaměstnanců za pomocí malého hardwarového zařízení zvaného Vektor.

Vektor
Vektor – zařízení k zabezpečení domácí sítě z dílny Jima McCoye.

Objevily se teorie, že by Jim McCoy mohl být Satoshi Nakamoto, kvůli mnoha podobnostem v jeho práci. McCoy několikrát zmínil svůj zájem o propojení reputačního systému s elektronickou hotovostí, což je myšlenka, na které pracoval i Satoshi Nakamoto. Tato myšlenka však lákala téměř každého Cypherpunka té doby. Jeho přednáška z DevConu 2000 dává mnoho prostoru pro spekulaci. Satoshi se určitě nechal MojoNation přinejmenším inspirovat. (Bohužel zvuková stopa je ve velice špatné kvalitě.)

Na fóru Finanční kryptografie z roku 2005 McCoy zmínil, že jeho hlavní představa P2P peněžního systému je určena pro e-commerce.

<
Jim McCoy přednáší na DevConu 2000 v Nevadě o Kryptoměně Mojo.

Závěr – Pokrok nezastavíš

Bitcoin byl vyvrcholením dekád výzkumu a diskusí v rámci komunity Cypherpunku.

To, co lidé z těchto kruhů vytvořili, používáme dnes na denní bázi. Jak by vypadal internet bez géniů, jako byl Len Sassaman, si jen těžko dokážeme představit. I na první pohled nepatrný vědecký neúspěch má dozajista v dlouhodobém časovém horizontu obrovský význam. Sám Edison vytvořil tisíce prototypů žárovky, než dospěl k první funkční. Jenom díky snaze a chybám svých předchůdců mohl Satoshi Nakamoto vytvořit verzi kryptoměny, která tu s námi je již 13 let a exponenciálním způsobem roste a dodává víru v lepší zítřky.

Evoluce_Technologie
Technologický vývoj nabral obrátky a exponenciální směr.

Technologie jsou neskutečně složité a nikdy nekončící puzzle, které se neustále rozvíjí od středu do stran. Kam až nás zavedou další výzkumy badatelů?

Ti, kteří podceňují sílu technologie a především té s open-source, si nechávají ujet vlak. Z historie víme, že se vynálezcům, badatelům a inovátorům často házely klacky pod nohy a pokrok se schválně brzdil. Ať už ze strachu z neznáma, nebo ze sobeckých zájmů.

Cypherpunkům je jasné, že kooperace je to, co posouvá lidstvo vpřed. Patenty, tajnůstkářství a pyramidové schéma jsou přežitkem minulých let. Kybernetická informační doba, ve které se zrovna nacházíme, je ideální prostředí pro růst digitální mycelické sítě. Ve všech koutech světa se právě teď snaží známí i neznámí badatelé prolomit tajemství, rébusy a šifry, a to decentralizovaně, nezávisle a na základech svých předchůdců. Díky výše zmíněným technologiím spolu mohou otevřeně komunikovat a sdílet své poznatky.

Bez Cypherpunkerů bychom už dávno žili v nějaké totalitní orwellovské dystopii bez špetky soukromí. Naštěstí lidská přirozenost vždy dává vzniknout malému procentu odvážných lidí, kteří nestaví sami sebe na první místo a jsou připraveni držet první linii obrany. Timothy May řekl, že Cypherpunkové píší kód. Bitcoin je kód. Necenzurovatelná stabilní formulace pravdy zasazená do času. Nástroje na získání soukromí tu pro nás jsou, a je třeba je začít hojně a hlavně správně využívat

Jsem vděčný, že mohu upozornit na několik „neopěvovaných hrdinů“, kterým vděčíme za jejich služby, a doufám, že v některých čtenářích zažehnu světlo, aby se připojili k hnutí Cypherpunk, a že budou vždy existovat další, kteří převezmou otěže tohoto důležitého spřežení.

Matthew Cook

Matthew Cook

Matthew je človek s veľkou láskou ku knihám, bitcoinu, filozofii a spravodlivosti. Zaoberá sa možnosťami austrian economy, novými technológiami a snaží sa spájať ľudí s podobnými záujmami.

4,8 100×
TREZOR T
Hardvérová peňaženka – šifrovacia, podporuje 500 mien, USB-C, microSD, Password Manager
Kúpiť s kódom ALZADNI30 104,30 €
Zľavnené -17 %
149 € 179,90 €
Na sklade > 5 ks
Do polnoci objednáš, ráno v AlzaBoxe máš!
Info
Objednávací kód: TREZBIT1d
4,8 487×
TREZOR Bitcoin Wallet White
Hardvérová peňaženka – šifrovací, OLED displej 128×64, ľahké použitie na Windows, OS X, Linux, USB
Kúpiť s kódom ALZADNI30 41,93 €
59,90 €
Na sklade > 5 ks
Do polnoci objednáš, ráno v AlzaBoxe máš!
Info
Objednávací kód: TREZBIT
4,8 487×
TREZOR One Black
Hardvérová peňaženka – podpora 600 kryptomien (Bitcoin, Litecoin, Ethereum…), Password manager, U2F a ďalšie funkcie na správu digitálnej identity, OLED displej 128×64, jednoduché použitie na Windows, OS X, Linux, USB
Kúpiť s kódom ALZADNI30 41,93 €
59,90 €
Na sklade > 5 ks
Do polnoci objednáš, ráno v AlzaBoxe máš!
Info
Objednávací kód: TREZBIT1
4,7
Bitcoin: Peníze budoucnosti
Elektronická kniha - autor Dominik Stroukal a Jan Skalický, 170 stran
4,79 €
Ihneď k čítaniu
Objednávací kód: EK22762
4,8
Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti
E-kniha - autor Dominik Stroukal, 200 strán
7,21 €
Ihneď k čítaniu
Objednávací kód: EK25934
Vytlačiť
P-DC1-WEB06
Zavoláme Vám a odborne poradime
+421 2 5710 1800
Otázka na objednávku
Otázka na tovar
Prosím, zadajte svoj telefón:
Zavolajte mi
Na vašom súkromí nám záleží My, spoločnosť Alza.cz a.s., IČO 27082440, používame súbory cookies na zaistenie funkčnosti webu a s vaším súhlasom o. i. aj na personalizáciu obsahu našich webových stránok. Kliknutím na tlačidlo „Rozumiem“ súhlasíte s využívaním cookies a predaním údajov o správaní na webe na zobrazenie cielenej reklamy na sociálnych sieťach a reklamných sieťach na ďalších weboch.
Viac informácií Menej informácií