Agnes Grey

Pokud jste někdy alespoň trochu zabrousili do klasické anglické literatury, možná jste měli potíže rozeznat Charlotte od Emily, takže když se do hry zapojí třetí sestra, Anne, chápeme, pokud zažíváte naprosté brontëovské déjà vu. S oficiálním podtitulem „Román“ a samotným názvem „Agnes Greyová“, který zní jako přezdívka obyvatelky domova důchodců, jež je z poloviny prach, lze poněkud nevýraznou volbu názvu přičíst tomu, že se jedná o Annin debutový román. „Agnes Greyová“, poloautobiografické dílo, vypráví příběh titulní postavy poté, co její rodinu postihnou těžké časy a všichni musí přiložit ruku k dílu. Poté, co s pochybným úspěchem přijme místo guvernantky v několika domech, Anne nakonec potká pana Westona a vše se rázem stává snesitelnějším. Správný křesťanský, tak trochu viktoriánský román, okořeněný jízlivým společenským komentářem, „Agnes Greyová“ pojednává o dcerách puritánského pastora s nemorálními přítelkyněmi, elegantních, leč prozíravých mládencích, rozmazlených dětech na pěst a scénách vášně soustředěných kolem loktů. Takže pravděpodobně už víte, zda je tato kniha váš šálek čaje, ale pokud potřebujete poslední popostrčení, irský spisovatel George Moore popsal tento debut jako „nejdokonalejší prozaické dílo v anglické literatuře“.