Křišťálový klíč I - Falknovská huť

První díl historické ságy Křišťálový klíč Vlastimila Vondrušky o osudech sklářské rodiny

Nová historická sága Vlastimila Vondrušky se odehrává v době od třicetileté války až do revolučního roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství jako poslední bašta feudalismu. Rozsáhlá šestidílná kronika vypráví o osudech sklářského rodu Heřmanů na pozadí života v severních Čechách, které prošly na konci feudalismu nebývalým hospodářským vzestupem a později stejně rychlým úpadkem. Název „Křišťálový klíč“ symbolizuje rodinné tajemství, které se v rodu Heřmanů předává z generace na generaci, současně je kopec Klíč dominantou Nového Boru (kdysi německé Haidy).

Roku 1690 přichází do severních Čech ze Šumavy mladý Leopold Heřman se svým otcem Ignácem, který se stává huťmistrem v Křížové huti ve Svoru. I když starý Ignác nemá mnoho peněz, vlastní veliké bohatství – zná způsob, jak tavit průzračné křišťálové sklo. A své tajemství si úzkostlivě chrání. Dostane se do ostrého sporu s majitelem hutě a nakonec ji musí opustit. Vzápětí uzavře dohodu s majitelem nedaleké sklářské hutě ve Falknově, jemuž tajemství prozradí, ovšem za podmínky, že si syn Leopold vezme za manželku jeho dceru Marii a s ní získá vlastnický podíl ve sklárně.

 

Pro sepsání čtivého a věrného obrazu osudů severočeského sklářského rodu má Vlastimil Vondruška dobré předpoklady, neboť v tomto kraji žije a důvěrně ho zná. Navíc část svého života věnoval rukodělné výrobě skla, řídil sklárnu v Polevsku u Nového Boru, později pak sklárnu Královská huť v Doksech, která se specializovala na produkci kopií historického skla. Je autorem dvou publikací, které se věnují dějinám českého sklářství a sklářským technologiím. 

Křišťálový klíč nabídne nejen barvité osudy rodu Heřmanů, ale bude vyprávět o celém nesmírně zajímavém světě sklářských podnikatelů, plátenických manufaktur, sedláků, stejně jako šlechty, úředníků a prelátů. Příběhy jednotlivých generací se budou prolínat s osudy skutečných historických i rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevským rodem Kittlů, členy tajných evangelických sekt i oddaných vlastenců. 

Ale jen na první pohled. Válečné konflikty tu nahrazují střety podnikatelů, zápas mezi šlechtou a měšťany, mezi katolíky a tajnými protestanty, mezi moderním merkantelistickým myšlením a tradicionalistickým pohledem stavovským. Hlavními hrdiny je sklářský rod, a slovo klíč v názvu má hned dva významy. Kromě toho logického, že se tajemství výroby křišťálového skla stalo klíčem k úspěchu, je Klíč kopec nad Novým Borem, kolem něhož se většina událostí točí.

Proč práce prostředí sklářů?
Odmyslíme-li od toho, že šlo o typické a mimořádně úspěšné podnikání té doby, právě v baroku byly položeny základy světové slávy českého sklářství, pak sklářství především proto, že jsem se mu dříve sám prakticky věnoval. Spolu s mou ženou jsme založili v Doksech sklárnu Královskou huť, kde jsme řadu let vyráběli kopie historického skla. Ale protože podobné podnikání nelze řídit od stolu, naučil jsem se sklo nejen tavit, ale i sklo foukat a občas jsem na verštatu vypomáhal. Takže vím přesně, co ta práce obnáší, a to jsem se snažil promítnout i do samotného příběhu. 

Je sklářský rod Heřmanů, o kterém vyprávíte, skutečným historickým rodem?
Není, ale musíte si uvědomit, že z přelomu 18. a 19. století známe jen minimum jmen huťmistrů a sklářů. Známe sice jména sklářských hutí, ale nikoli to, kdo je vlastnil. Proto je prostředí věrné, všechny sklárny, kde se příběh odehrává, existovaly, ale jejich osazenstvo jsem si musel vymyslet. Jinak je to ovšem v případě obchodníků se sklem či plátenickými nákladníky, o těch záznamy existují, a ti, co v knize vystupují, opravdu žili. Stejně tak skuteční jsou samozřejmě šlechtici, duchovní a řada dalších figurek, kterými jsem zalidnil svůj román.

První díl se jmenuje Falknovská huť. Přibližte několika slovy jeho děj.
Roku 1695 přichází do severních Čech ze Šumavy mladý Leopold Heřman se svým otcem Ignácem, který přijme místo sklářského mistra ve Falknovské huti na úpatí kopce Klíče. I když Ignác nemá mnoho peněz, vlastní veliké bohatství – zná způsob, jak tavit průzračné křišťálové sklo. A své tajemství si úzkostlivě chrání. Nabídne ho majiteli hutě, ovšem za podmínky, že si syn Leopold vezme za manželku jeho dceru Marii a s ní získá majetkový podíl ve sklárně. A jak to tak bývá, majetek začne záhy rodinu štěpit.