Koruna

Osudy britské královské dynastie v letech 1947 až 1955.

Bylo to období, kdy se Velká Británie těžce vzpamatovávala z druhé světové války a kdy se rozhodovalo o budoucí podobě a vlastně i existenci samotné monarchie. Autor ve svém díle oživuje mnoho historických postav a událostí, seznamuje s dějinnými souvislostmi a zároveň popisuje skutečný život v Buckinghamském paláci či sídle tehdejšího ministerského předsedy Winstona Churchilla na Downing Street č. 10.

Největší pozornost je samozřejmě věnována královně Alžbětě II., která usedla na trůn v pouhých šestadvaceti letech, po předčasné smrti svého otce, krále Jiřího VI., a musela se teprve učit, jak se stát skutečnou panovnicí a zajistit stabilitu země. Dozvíme se, jak vypadal život budoucí královny v jejím raném dětství a mládí, kdy žila téměř obyčejným životem společně se svými rodiči a mladší sestrou. Autor detailně popisuje způsob výchovy a vzdělávání malé princezny, období jejího dospívání i vztah s budoucím manželem Philipem Mountbattenem.

Přelomovým okamžikem Alžbětina života je její korunovace v roce 1952. Na tuto významnou událost britských dějin pohlížíme společně s autorem z mnoha úhlů pohledu. Stáváme se pomyslnými svědky této slavnostní události i pozdějšího královnina obezřetného a zodpovědného přístupu k vladařským povinnostem. Velice zřetelně v tomto kontextu vystupuje postava ministerského předsedy Winstona Churchilla, který byl královně velkou oporou jak v politických, tak soukromých záležitostech. Do jisté míry ztělesňoval spojnici mezi minulostí a současností monarchie.

Autor si všímá i toho, jak panování ovlivnilo Alžbětin soukromý život, její vlastní rodinu, manželství s Philipem či výchovu jejich dětí. Královna se během své vlády mnohokrát dostala do situací, kdy musela upřednostnit roli panovnice před vlastními touhami, pocity i názory. Velmi silně si tento rozpor uvědomila, když došlo k milostnému vztahu mezi její mladší sestrou princeznou Margaret a leteckým plukovníkem Peterem Townsendem. Případný sňatek člena královské rodiny s rozvedeným člověkem mohl ohrozit staletí trvající vazby mezi korunou a církví. Stejnou situaci o mnoho let dříve zažil i Alžbětin strýc Eduard VIII., který raději abdikoval, než by se vzdal lásky k rozvedené ženě. Právě toto rozhodnutí převrátilo život jeho bratrovi Jiřímu, který se musel nečekaně ujmout vlády, a o šestnáct let později i samotné Alžbětě, jež na trůn nastoupila po smrti svého otce.