Číst některé stránky Starého zákona je velmi skličující, neboť Bůh, jehož máme za laskavého a nanejvýš spravedlivého, se mnohdy chová prchlivě a jeho zlost, jež pramení kdoví z čeho, je nekonečná a vražedná. Čím se provinili sodomští, že byli určeni k smrti? A proč jejich město dal Bůh andělům v plen, aby je navěky smetli z tváře země? Cožpak v sodomských domech nežila také nemluvňata a malé děti, v jejichž duších sídlila nevinnost? Avšak Stonišův příběh nevypráví o tomto nepochopitelném zmaru a projevu boží zlovůle. Právě naopak! Román Krásná nevěrnice Noéma není nic jiného než chvála života a vína, jež uzrává na sodomských vinicích. A ovšem také, ne-li především, chvála lásky, jež uzrává v lidských srdcích. Nechť čtenář sám posoudí, zdali krásná Noéma je stejně opojná jako víno, jež pije nejen se svým manželem Lotem, nýbrž také se svým milencem Sicharem. Oba tito muži, jeden velmi starý a druhý naopak velmi mladý, vnímají její opojnost natolik, že je to přivádí až na sám okraj propasti sebezničení.