V zasvěceném pohledu Evy Gabrielssonové, životní družky Stiega Larssona, není Milénium pouhým světoznámým bestsellerem — je to alegorie neutuchajícího zápasu za mravnost a spravedlnost. Ty knihy jsou pro Evu Gabrielssonovou zrcadlem společných prožitků a vzájemné lásky, ale také zhmotněním všech těžkostí, jimž musela spolu se svým přítelem čelit. Ve svých vzpomínkách zachytila dvaatřicet let společného života — od mládí až po Stiegovu smrt. K bolesti ze ztráty milovaného muže se však přidružily i další nepříjemné okolnosti. Eva — coby Stiegova družka, nikoli zákonná manželka — přichází o veškeré dědictví. Nesouhlasně a bezmocně sleduje vzmáhající se „larssonovský průmysl“ a bojuje za to, aby jí byla svěřena správa duševního vlastnictví Larssonova díla — nejen Milénia, ale i všech ostatních textů, v nichž se vyjadřoval k závažným sociálním a politickým problémům.