Nová Botanika

Obsah Nové Botaniky 2022/2

Editorial

Galapágy – zatím stále neztracený ráj

Galapážské souostroví tvoří 61 ostrovů a ostrůvků vulkanického původu, které proslavil Charles Darwin především výzkumem evoluce různých druhů pěnkavek – tzv. Darwinových pěnkav. My se po jeho stopách vydáme za endemickými rostlinami těchto pozoruhodných ostrovů.

Malé molekuly s velkým posláním aneb i rostlina má své hormony

Rostliny mají, stejně jako živočichové, hormony, kterým u rostlin říkáme fytohormony. Pohyb rostliny za zdrojem světla či na základě gravitace, zrání plodů a mnoho dalších jevů mají na svědomí právě rostlinné hormony. Jak se liší od živočišných, jaké fytohormony známe a jak působí, si představíme v tomto novém seriálu.

Viktorie bolivijská s největším listem mezi lekníny

Představte si, že jste rostlina a čekáte v herbáři Královských botanických zahrad v Kew dlouhých 177 let, aby vás konečně rozeznali od vaší příbuzné. Přesně to se letos stalo viktorii bolivijské, která se konečně dočkala. Nově pojmenovaná rekordmanka má největší list mezi leknínovitými rostlinami s nosností až 80 kg.

Sítiny, sítinovce, sítinky. Rozmanitost sítin – nové rody podle nejnovějších výzkumů

Břehy rybníků, lesní cesty a horská úbočí, všude tam můžete najít zástupce rostlin, které tradičně patřily do rodu sítina. Na základě dlouhodobého výzkumu a fylogenetických analýz byly některé skupiny z rodu sítina nově vyčleněny a mají své vlastní unikátní rody. U nás již sítiny nenajdete, ale zato máme třeba sítinovce a sítinky.

Jak se budí semena?

Výsledkem reprodukčního úsilí rostlin je obvykle vznik semen jakožto předpokladu pokračování dalších generací. V semenech je ukryta genetická informace embrya i zásobní látky v endospermu. Proces klíčení semen je složitou kaskádou dějů řízenou hormonálně, ale reagující na podmínky prostředí. Jak se budí semena, některá dokonce až po nekonečných 32 tisících let?

Květy bez odměny aneb neodolatelné šálivé rostliny 

Myslíte si, že nesplněné sliby patří jen do říše lidí? Kdepak. I některé rostliny se naučily dokonale klamat své hmyzí návštěvníky, které využijí pro opylení svých květů. A odměna? Žádná. Někdy nalákaným návštěvníkům dokonce hrozí uvěznění. Jak to rostliny dělají? Poznejte jejich triky a objevte i největší květ v rostlinné říši.

Motýlí keře a jejich léčivé účinky

Komule nebo také budleje jsou známé okrasné keře, které omamně voní a na svůj nektar lákají hlavně motýly. Méně známé je, že jsou to také potenciálně léčivé rostliny s řadou účinků, které jsou stále zkoumány.

Houby přírodní rezervace Žernov

Cenné území s komplexem rybníků, mokřadních olšin, luhů, teplomilných doubrav a dubohabřin v rámci přírodní rezervace Žernov je místem, odkud je v současnosti známo 645 druhů hub. Při další mykologické exkurzi si představíme hřib rudonachový, rosolovku houbomilnou, kozák dubový, prudce jedovatou závojenku olovovou a pstřeň dubový, známý jako volský jazyk.

Léčivé účinky hluchavkovitých rostlin. Šalvěje

Ze šalvějí je u nás tradičně nejznámější šalvěj lékařská a v poslední době šalvěj hispánská, propagovaná jako tzv. chia semínka. Představíme si také šalvěj červenokořennou s léčebnou tradicí několika tisíc let a šalvěj divotvornou s halucinogenními účinky. U jakých neduhů se mohou tyto šalvěje hodit?

Africké domestikační centrum

Kávovník, ale i bavlník, palma olejná, obilniny jako africká rýže, proso a čirok či luštěnina vigna a ibišek pocházejí z Afriky. Tedy kontinentu, odkud pochází i člověk. A právě člověk řadu z afrických plodin domestikoval a dnes je využívá po celém světě. Tyto i další druhy poznejte v naší další výpravě za rostlinami ve službách člověka.