Fotografka Bára se přestěhuje za svým partnerem Igorem na venkov, kde místo klidu narazí na tvrdou realitu. Nepřijetí ze strany jeho přátel a rodiny, v čele s neústupnou a manipulativní matkou Jarkou, ji vrhá do nejistoty. Postrádá starý život, zápasí s tvůrčí krizí a čelí nátlaku ohledně mateřství, na které není připravená. Křehké přátelství s Igorovou vyčerpanou a nejistou švagrovou Petrou jí postupně odhalí palčivé pravdy, které navždy změní její pohled na to, kým je – a kým si myslela, že by chtěla být.
Příběh o hledání vlastní identity, o síle předsudků a odvaze postavit se nepřízni osudu tam, kde se zdá, že nic nemůže být změněno. Přestěhovat se na vesnici za partnerem Igorem se fotografce Báře zdálo jako docela dobrý nápad. Netušila ovšem, jak moc ji ovlivní odlehlost i způsob místního života. Bára si nerozumí s místními, chybí jí přátelé i starý život a doléhá na ni tvůrčí krize. Pravidelně se dostává do konfliktů s Igorovou rodinou, především s jeho matkou Jarkou, která se ji snaží dotlačit k mateřství, na něž se Bára necítí připravená. V prostředí, kde je jí všechno cizí a kde ji svírá nepochopení, ztrácí postupně nejen Igora, ale i samu sebe. Ve snaze o únik se nečekaně sblíží s Igorovou švagrovou Petrou, upachtěnou matkou dvou dětí, kterou by obyčejně pohrdala. Odhaluje však, že obrázek rodinné idyly zakrývá spoustu bolesti a manipulace.

Veronika González (*1988) vystudovala knihovnictví a informační vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, ale její srdce si ukradla portrétní fotografie. Když zrovna lidi nefotí, tak o nich píše. S psaním začala už v sedmi letech, kdy dostala vysněný psací stroj. Miluje (ne)obyčejné lidské příběhy, knihkupectví, brněnské kavárny a koriandr.
Na Pankráci 30, Praha 4, 14000 Česká republika, 261 225 619, www.motto.cz [email protected]