Burcující dílo sci-fi 60. let
Soror je latinsky „sestra“. Bude ale na této sesterské planetě vše tak, jak jsme „civilizovaně“ zvyklí? Výprava pozemšťanů k obydlené oběžnici v souhvězdí Orion, kterou líčí zápisky francouzského novináře Ulyxe Mérouxe vložené do láhve plovoucí vesmírem, se zprvu jeví jako spočinutí v ráji. V džungli planety Soror se však idylka vzápětí zvrhne v masakr, když je expedice i se zdejšími němými divochy podobnými lidem přepadena oddíly opic. Vypravěč s úžasem shledává, že tihle primáti na Soroře vybudovali vyspělou civilizaci, kdežto humanoidi ustrnuli na úrovni zvířat. Jenže to už se sám stává předmětem laboratorního zájmu opičích výzkumníků… Jeho odysea, při níž se romantika cestopisů sráží se satirickou antiutopií a s krutými výpady na adresu vědy zneužívající k pokusům živý „materiál“, spěje k rozuzlení, nad kterým se zachvějí i otrlí příznivci fantastiky. Burcující dílo SF 60. let se stalo východiskem pro několik filmových verzí příběhu, jež však jeho reálie porůznu upravovaly. Roku 1968 předlohu zfilmoval Franklin J. Schaffner s Charltonem Hestonem v hlavní roli. V adaptaci Tima Burtona (2001) hrdinu ztvárnil Mark Wahlberg. Volnějším rebootem Zrození planety opic (2011) přispěl režisér Rupert Wyatt.
„Tečou tudy řeky ironie ze Swiftova Gullivera i potůčky soucitu z Voltairova Candida. A hlavně na Soroře zjistíme, jak snadno se přes veškerou techniku můžeme stát zvěří v kleci vesmírné zoo.“ - Le Canard enchaîné
