Přítelkyně paní Maigretové
Audiokniha
Přítelkyně paní Maigretové
Bylo v peci knihaře spáleno lidské tělo?
Po obdržení anonymního dopisu prohledá pařížská policie dům knihaře Steuvelse na Rue de Turenne. Téhož večera ho komisař Maigret zatkne: v radiátoru jeho dílny byly nalezeny dva lidské zuby. Zatčený však popírá jakékoli provinění, a to navzdory několika usvědčujícím důkazům: zmizení záhadného kufru a oblečení potřísněnému krví. O tři týdny později jde paní Maigretová ke svému zubaři. Na schůzku čeká na lavičce v parku, kde se již pravidelně a velmi ráda potkává s mladou ženou a dvouletým Karlíkem. V tento konkrétní den jí však mladá žena dítě „na minutku“ svěří – vrátí se až o dvě hodiny později taxíkem a bez dalšího vysvětlení si dítě odveze. Když se pak Maigret pustí do vyšetřování, začne být zřejmé, že spolu tyto dva incidenty mohou souviset...
Příběh, v němž do případu zásadním způsobem zasáhne Maigretova manželka, byl v roce 1962 adaptován pro britskou televizi pod názvem Bílý klobouk v režii Andrewa Osborna a s Rupertem Daviesem coby inspektorem Maigretem. Pro francouzskou televizi jej pod názvem Maigret a bezhlavé tělo v roce 1977 natočil režisér Marcel Cravenn s Jeanem Richardem v roli Maigreta a s Annick Tanguy jako paní Maigretovou.
Napsali o knize:
Spisovatel, kterému je realita stejně příjemná jako fikce, vášeň stejně jako rozum.
- John Le Carré
Paní Maigretová je, stručně řečeno, okouzlující.
- Critiques Libres
Georges Simenon
(1903–1989) Díky postavě Julesa Maigreta z pařížského policejního komisařství na nábřeží Zlatníků se stal jedním z nejznámějších frankofonních spisovatelů. Psaním si vydělával už od šestnácti, kdy začínal jako novinový elév v rodném belgickém Lutychu, a po přesídlení do Paříže (1923) se dalších deset let věnoval tvorbě sešitových románů. První detektivku z pětasedmdesátisvazkové řady případů bručouna s lulkou a v tvrďáku publikoval roku 1930 a v jeho rozšafné společnosti autorsky setrval až do roku 1972. Valná většina Maigretových kauz se dočkala filmových adaptací, mj. s Jeanem Gabinem, Brunem Cremerem nebo nově Rowanem Atkinsonem v titulní roli. Mimořádně plodný spisovatel, jehož bibliografie čítá na 400 titulů a 800 milionů prodaných výtisků v 50 jazycích, se však zasloužil i o vynikající psychologické romány s kriminální zápletkou, např. Vdova, Plyšový medvídek, Muž z Londýna, Modrý pokoj, Neznámý v domě či Hvězda severu, taktéž zfilmované.
Čte Jan Vlasák
(* 1943) Čáslavský rodák absolvoval JAMU (1966) hlavní rolí Toma ve Skleněném zvěřinci Tennesseeho Williamse. Začínal v Uherském Hradišti, prošel ostravskými i brněnskými scénami a zakotvil v pražském Realistickém divadle (dnešní Švandovo), to vše za vzrůstajícího zájmu televizních tvůrců (Malý pitaval z velkého města aj.). V letech 1990–2000 působil v činohře ND a od roku 2006 je oporou souboru Městských divadel pražských. Výraznými, povětšinou otcovskými postavami obohatil řadu TV filmů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky), seriálů (Zdivočelá země, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou, Bez vědomí) i celovečerních snímků (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory, Gangster Ka ad.). Významné je rovněž jeho úsilí pedagogické a dabingové – elegantně promlouvá mj. ústy Arthura Weasleyho (Marka Williamse) ve filmech o Harrym Potterovi. Roku 2024 mu Asociace vydavatelů audioknih udělila Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova.
