HN: Nových konzolí bude málo celý rok. Větší narušení dodávek jsem nezažil, říká manažer Alzy Petr Bena

16. 3. 2021V osobním i pracovním životě je Petr Bena vytrvalostním běžcem zvyklým na to, že úspěch se dostaví až po absolvování dlouhé cesty. Amatérský maratonec strávil skoro 24 let v manažerských pozicích v globálním gigantu Procter & Gamble, kde se z řadového "obchoďáka" dokázal vypracovat až na obchodního šéfa pro celou střední Evropu.

Před pěti lety ale zjistil, že potřebuje změnu. A protože jej lákal internetový byznys, upsal se největšímu tuzemskému e-shopu Alza.cz. Také tady se musel vypracovat. "Ve firmě jsem nejprve dostal na starost drobky, jako prodej hraček, drogerie nebo sportovního vybavení. Když jsem nastupoval, dělal tenhle byznys asi jen čtyři procenta obratu a ostatním lidem ve firmě byl víceméně jedno," říká 51letý manažer. "Já ale věřil, že se můžeme v prodeji tohoto zboží prosadit více. Dnes jde o miliardové segmenty," dodává. Bena má nyní ve společnosti na starosti prodej a nákup všeho sortimentu a k tomu od loňského června zastává i pozici místopředsedy představenstva.

 

V obou těchto rolích se loni pořádně zapotil. Na jednu stranu Alza zažila mimořádně úspěšný rok. Obrat jí meziročně stoupl skoro o třetinu na 37 miliard korun, protože těžila z nuceného uzavření kamenných obchodů, jejichž zákazníky zčásti přebrala. Na druhou stranu se ale e-shop musel vypořádat s masivním náporem zákazníků, zahlcením dodavatelského řetězce, který přestával stíhat, či s kritikou, že objednané zboží doručuje se zpožděním.

 

V rozhovoru pro HN Bena popisuje, jak se podařilo společnosti takovou situaci ustát, kam se chce Alza dále rozšiřovat nebo jak zvládá problém s nedostatkem počítačových čipů. Bez těch se neobejdou herní konzole nebo grafické karty, jejichž dodávky už několik měsíců nedokážou pokrýt zájem zákazníků.

 

HN: Nedávno Alza ohlásila, že chce do pěti let působit v 10 státech EU. Zatím jste v pěti: v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku a v Německu. Kam se chystáte dál?

Pár zemí už máme vybraných. Já ale zároveň tvrdím, že vzhledem k velikosti německého trhu by bylo lepší víc upřít pozornost právě na něj než se hnát do dalších států. Z pohledu on-line trhu je Německo až 12krát větší než Česko. Loni jsme tam vyrostli o 236 procent, i když je zatím naše tamní zákaznická báze menší. Pozvolna si tam ale vyšlapáváme cestičku.

 

HN: Do Německa zatím dovážíte zboží z vašich českých skladů. Kdybyste v zemi dále expandovali, budovali byste sklady i přímo tam, abyste byli zákazníkům blíž?

Všimněte si, co dělají německé firmy. Staví sklady v Aši nebo v Chebu, zkrátka podél hranice. Nebo si vezměte sklad Amazonu v Dobrovízi, ze kterého se primárně zaváží právě do Německa. Když chcete dělat byznys v Německu, neznamená to prostě, že by tam firma musela mít i sklad. Otázka samozřejmě je, jak dlouho by zavážka zboží trvala do odlehlejších regionů při hranicích s Belgií či Francií. Obecně si ale nemyslíme, že by bylo třeba otvírat sklad přímo v Německu.

 

HN: Co další země, které vás lákají?

Zajímají nás státy na východ, jih a západ od Česka. Na sever se ale nechystáme. Třeba Polsko nás moc nezajímá.

HN: Proč ne?

Myslíme si, že na tamním trhu není dostatečná marže. My nejsme firma, která by se primárně hnala za velkými obraty, důležitá je pro nás ziskovost. Provedli jsme si průzkum, z něhož vychází, že Polsko by pro nás v tomhle směru výhodné nebylo. Tamní trh je extrémně cenově citlivý, k tomu vysoce konkurenční. Proto taky není moc českých e-shopů, které by tam uspěly.

 

HN: Vedle mezinárodní expanze Alza sází i na rozšiřování sortimentu. Se začátkem koronakrize jste se více pustili do prodeje potravin nebo drogerie. K tomu jste posílili spolupráci s partnerskými e-shopy, které přes vás prodávají, což je třeba příklad oděvního Zootu. Láká vás ještě nějaká další oblast produktů, které zatím v nabídce nemáte?

Loni jsme třeba ve spolupráci s partnerským e-shopem rozběhli prodej alkoholu, který se krásně chytil. Do toho jsme se pustili i do suchých balených potravin. Ty jsme původně prodávat nechtěli. Pak ale v březnu přišel covid, tak jsme se rozhodli do toho jít. Ze začátku byl o tohle zboží docela zájem. Když pak ale první vlna pandemie opadla, nákupy suchých potravin přes Alzu trochu oslabily. Dnes mám pocit, že bez čerstvých potravin nedává prodej takového zboží příliš smysl. A čerstvé potraviny v tuto chvíli prodávat nechceme, protože je to logisticky velmi náročné. Obecně si myslím, že on-line supermarketu s potravinami se od nás zákazníci spíš nedočkají. Ale počítáme s rozšiřováním produktů z oblasti zdravé výživy. Do tohohle úzkého segmentu jsme se pustili zhruba před dvěma lety a loni před Vánoci jsme začali prodávat i suché plody pod vlastní značkou Bery Jones. Tohle je byznys, kde se neprodávají špagety třeba za 25 korun, ale zboží, které není k dostání na každém rohu. S tím můžeme vítězit u zákazníků. Vedle toho se nám ale daří i v dalších segmentech mimo tradiční prodej elektroniky.

 

HN: Které to jsou?

Když jsem do Alzy před pěti lety přišel, kategorie jako hračky, sport nebo hobby a zahrada představovaly malá semínka, která v rámci firmy trochu živořila. Uběhlo pět let a situace je naprosto jiná. Třeba hračky pro nás dnes představují miliardový segment. Podívejte se přitom, který prodejce hraček – ať už v on-linu či off-linu – má miliardu obratu? To jsou v Česku možná dvě tři firmy. Alza v tomto odvětví ještě není jedničkou, ale určitě už jsme v první trojce. Podobně jsme na tom v kategorii hobby. V čele prodejů jsou hobbymarkety a pak si troufnu tvrdit, že hned za nimi Alza. V prodeji sportovního vybavení je zase v čele Sportisimo, pak už se ale specializovaným prodejcům jako Hervisu či Intersportu v Česku příliš nedaří. My jsme přitom loni v segmentu sportu prodali zboží za víc než miliardu korun. A zdůrazňuji, že do toho nezapočítáváme elektroniku, jako jsou třeba chytré sportovní náramky. Před rokem a půl jsme navíc zasadili další zajímavé semínko, což je kategorie zboží pro domácí mazlíčky. Obraty nám v tomhle odvětví silně rostou a uvidíme, jak dlouho bude trvat, než se taky dostaneme na miliardu.

 

HN: Když jste do Alzy přišel, dostal jste na starost právě tyhle kategorie zboží. Musel jste tehdy ajťáky v Alze přesvědčovat, že se nebude prodávat jen výpočetní technika?

Když jsem přišel, hračky či drogerii už Alza prodávala. Jen to byl opravdu malý byznys. Řešilo se hlavně, jak se daří prodejům mobilů, televizí nebo notebooků. Já jsem se na to díval jednoduše. Velikost trhu s IT vybavením je v Česku zhruba 40 miliard korun. Prodej sportovních potřeb ale dělá taky zhruba 40 miliard a prodeje v segmentu hobby a zahrada rovněž dalších 40 miliard. Podobnou velikost má i celá drogerie a produkty pro domácí mazlíčky. Když máte vizi, že zákazníkům dokážete takové produkty nabídnout, můžete se opřít o velikost trhu. Je jen otázkou času a kvality vlastních lidí, abyste se jako e-shop i v těchto segmentech prosadili. To se nyní potvrzuje. Prodej IT vybavení je samozřejmě pro Alzu stále významnější než třeba kategorie hobby a zahrada. Tenhle segment má ale potenciál růst o 50 či 100 procent ročně. Tam zdaleka ještě nenabízíme tolik produktů co hobbymarkety. V rozšiřování sortimentu podle mě může mít ohromný vliv i náš market place neboli on-line tržiště. Díky němu nemusíme mít vše skladem, a přitom si při spolupráci se specializovanými e-shopy můžeme v tomto odvětví rychle vybudovat potřebnou expertizu.

 

HN: Pojďme k tématu logistiky. Pro e-shopy byl od začátku koronakrize náročný zvýšený nápor zákazníků, kteří si na Alzu a další on-line prodejce zároveň stěžovali kvůli zpožděním v dodávkách. Jak vývoj hodnotíte po roce zkušeností s provozem v pandemii?

My jsme na začátku udělali určité spekulativní nákupy. Většina elektroniky se vyrábí v Číně. Proto je pro nás vhodné sledovat, co se tam zrovna děje. Když jsme koncem roku 2019 viděli, že se v Číně rozbíhá pandemie, rozhodli jsme se, že se tam předzásobíme elektronikou. Nešlo o žádné drobné, tehdy jsme zásoby navýšili asi o dvě miliardy korun. Když pak covid přišel v březnu i do Česka, z pohledu zboží jsme na tom byli dobře. Z pohledu logistiky jsme ale tak velký nápor zákazníků nečekali. Na vánoční sezonu se připravujeme zhruba už od června. Řešíme nábory lidí nebo vylepšujeme interní systémy. Obdobný nápor jako o Vánocích ale přišel ze dne na den a pro nás to bylo, jako by nás zasáhla tsunami.

 

HN: Jak reagovali zákazníci na to, že se zásilky začaly zpožďovat?

Půlku zboží běžně doručujeme už v den objednání a druhou půlku do druhého dne. To v koronakrizi padlo a dodací lhůty se prodloužily. Konkurence stále komunikovala původní doby doručení, aniž by to byla schopná dodržet. My jsme se ale na rozdíl od nich rozhodli být transparentní a neslibovali jsme dobu, ve které bychom nebyli schopní zboží dodat. Zákazníci podle mě novou situaci celkem chápali.

 

HN: Jak se stav vyvíjel s tím, že se během roku průběžně otvíraly a zavíraly konkurenční kamenné obchody?

Konec března a začátek dubna byl asi nejnáročnější. Postupně se ale situace zlepšovala právě s tím, jak se začaly kamenné obchody znovu otvírat. Náš byznys si díky tomu v létě trochu sedl. Vánoční sezonu jsme pak plánovali standardně s předstihem, jak jsme zvyklí. Nikdo jsme ale netušili, že od října nastane další lockdown. Běžně to funguje tak, že zhruba od druhé půlky září až do půlky listopadu míváme více lidí na příjmu zboží ve skladech a hodně nám rostou zásoby. Pak lidi přesunujeme na výdej, když nastává vánoční sezona. Nicméně s podzimním lockdownem nám dál rostly prodeje. Globální dodavatelský řetězec se už na jaře úplně vymáčkl, tak jsme spoustu zboží připraveného na Vánoce prodali už někdy v říjnu. Do největší vánoční špičky, která začíná v půlce listopadu, jsme tak vstupovali s nižšími zásobami, než bychom potřebovali, a bylo třeba je rychle doplňovat. To byl ohromný nápor na naše sklady.

 

HN: A do toho dopravci dva týdny před Vánoci začali hlásit, že už mají vyčerpané přepravní kapacity…

Přesně tak. Nás ale hodně podržely AlzaBoxy, ve kterých si zboží zákazníci vyzvedávají sami, aniž bychom ho museli doručovat až k nim domů. Do roku 2020 jsme vstupovali asi se 180 boxy. Dnes jich máme už 800 a příští rok bychom jich rádi měli tři tisíce. Čili, když to shrnu, ne všichni zákaznici byli úplně spokojení, ale myslím, že jsme loňský nápor ustáli se ctí. V kvalitě doručování jsme se teď od začátku roku podle mě navíc hodně zlepšili.

 

HN: Jak zvládáte situaci ve skladech, kde se vám covidem mohou nakazit zaměstnanci?

Už od začátku pandemie dodržujeme pravidlo tří R – roušky, ruce, rozestupy. Od loňského jara taky provádíme vlastní trasování kontaktů s nakaženými. Takové zaměstnance pak okamžitě posíláme do karantény. A do toho sami provádíme testování našich lidí. My jsme sem tam nějakou nákazu zaznamenali. Ale díky trasování se nám ohniska dařilo rychle podchytit. Nemuseli jsme řešit situace, kdyby nám najednou onemocněla třeba čtvrtina nebo půlka celého logistického skladu.

 

HN: Takže trasování se vám daří lépe než státu…

Nechci, aby to vyznělo špatně, ale lidé ve státní správě nejsou zvyklí na krizové řízení. Státní instituce fungují ve vlastním tempu a v uvozovkách je nic nerozhodí. My jako e-shop oproti tomu působíme ve strašně rychlém byznysu, musíme na sobě neustále pracovat. Oblast e-commerce je navíc kvůli klíčové vánoční sezoně vycepovaná. Víme, že v posledním čtvrtletí roku budeme procházet nějakou krizí, která může trvat dva dny, týden nebo i měsíc. Když to přeženu, můžete řešit třeba výbuch v logistickém centru nebo se vám přetíží zákaznické centrum. Každopádně nějaká krize v tomto období přijde, my to víme a každý rok se na to taky připravujeme. Díky tomu zvládáme bránit i šíření nákazy mezi zaměstnanci. Státní správa je na tom naprosto jinak a krizově fungovat neumí. Problém je i ve výši nemocenské. Když máte zůstat doma a pobírat 60 procent mzdy, tak vás to finančně zasáhne, když berete třeba 25 tisíc hrubého. Proto je výsledkem českého trasování, že nakažený nahlásí v průměru 1,1 rizikového kontaktu. To přece není možné ani statisticky. To by se musela celá vaše rodina odstěhovat někam do krmelce. Když ale zaměstnavatelé své zaměstnance v karanténě podrží a nedají jim jen těch 60 procent, lidé pak klidně přiznají všechny rizikové kontakty.

 

HN: Vraťme se zpátky k vašemu byznysu. Zmínil jste, že se dodavatelský řetězec už loni na jaře úplně vymáčkl. S tím souvisí i problém v dodávkách čipů, které se montují do spousty druhů elektroniky. Jak velká je to potíž pro Alzu třeba u prodejů grafických karet nebo herních konzolí?

Musím říct, že nepamatuji situaci většího narušení dodavatelského řetězce. Zboží, jehož součástí jsou čipy, na jednu stranu není. Na druhou to ale obchodně moc necítíme. V okamžiku, kdy se nám takové zboží podaří přece jen naskladnit, tak se všechno okamžitě vyprodá. Poptávka je ohromná. To, že působíme ve více zemích, nám v tomto případě docela pomáhá. Všichni čekají na nové konzole, primárně na PlayStation 5. Jsou trhy, kde je po předešlé verzi PlayStationu 4 poptávka velmi nízká. Pak jsou ale státy, kde si zákazníci řeknou: O. K., není pětka, koupíme si aspoň čtyřku. Takže můžeme PlayStationy 4 převézt z jedné země do té další, kde je o ně zájem. Máme výhodu i v naší velikosti. My zdaleka nenakupujeme zboží jen v Česku, ale po celé Evropě. Takže jsme zčásti schopní poptávku uspokojit z evropských zdrojů nebo přímo od výrobců. Každopádně bychom byli rádi, kdyby bylo zboží z kategorie konzolí nebo grafických karet víc. To platí i pro notebooky. U těch je situace o trochu lepší, než byla v listopadu nebo v prosinci. Zdaleka ale pořád není tolik počítačů, kolik bychom si přáli. Poptávku spojenou s home officem a distanční výukou ale zvládáme pokrývat.

 

HN: Zákazníky samozřejmě zajímá, kdy bude nabídka zboží s čipy znovu na takové úrovni, aby pokryla poptávku. Kdy k tomu může podle vás dojít?

Pokud se mě zeptáte, kdy bude v Česku dostatek konzolí PlayStation 5, tak vám na to nejsem schopný přesně odpovědět. Myslím si, že se dodávky zlepší do léta. Pak ale zase přijde podzim a Vánoce, kdy se prodá spousta konzolí pod stromeček. Nemám nějaké zákulisní informace, ale podle mě bude celý letošek nových konzolí na trhu nedostatek. U grafických karet je nabídka závislá na vývoji cen kryptoměn, k jejichž těžbě se využívají. Bitcoin za cenu přes 50 tisíc dolarů přilévá další olej do ohně. Přesto si myslím, že u grafických karet se dodávky zvýší dřív než u konzolí. To je ale opravdu jen spekulace.

Zdroj: https://archiv.hn.cz/c1-66893470-novych-konzoli-bude-malo-cely-rok-vetsi-naruseni-dodavek-jsem-nezazil-rika-manazer-alzy-petr-bena