Nová Botanika

Obsah časopisu Nová Botanika 2019/2

Editorial

Sokotra – ostrov na konci světa

Plných 37 % endemických cévnatých rostlin roste v mnoha rodech na ostrově pozoruhodné krásy a neuvěřitelného přírodního bohatství, který leží poblíž pobřeží Afriky a Arabského poloostrova. Všechny tyto rostlinné poklady skrývá ostrov tajuplného názvu, Sokotra. Vydejte se s námi seznámit s pozoruhodnými druhy rostlin v novém seriálu Sokotra – ostrov na konci světa.

Amalaki – indické ovoce s léčivými účinky

Amalaki je potravina, ale i tradiční léčivo pocházející z jihovýchodní Asie. Pod názvem amalaki, indický angrešt či amla se skrývá Phyllanthus emblica, strom z čeledi smuteňovitých. Plody amalaki obsahují velké množství bioaktivních látek, díky nimž má tato rostlina v tradiční ájurvédské medicíně výsostné postavení.

Z moře na souš. Pozoruhodná evoluční cesta rostlin

Vypravte se s námi do nejdávnější minulosti planety Země, do dob, kdy vznikal život a do období, kdy vznikaly a vyvíjely se první rostliny. Vydejme se na cestu, která rostlinám trvala několik miliard let, ale pro některé může již brzy skončit.

O hře hmyzu s rostlinami. 1. díl. Květy neopylují jen včely

Jak rostliny vynalézaly a zdokonalovaly svůj nepřeberný repertoár vyzývavých a okázalých lákadel a návnad i nenápadných osidel? A jak tomu hmyz přizpůsoboval své smysly, stavbu těla, způsob života a chování? Představíme si pestrobarevnou soutěživou hru hmyzu s rostlinami, která začala již někdy v druhohorách a plně se rozvinula během třetihor.

Rostliny rodu vrcholák (Terminalia) – poklady tradiční (nejen) ájurvédské medicíny

Význam rostlin ájurvédské medicíny již dávno přesáhl hranice indického subkontinentu a tyto rostliny se staly jedněmi z nejrozšířenějších tradičních léčiv na celém světě. A to je hlavní důvod, proč bychom je měli znát a případně vyzkoušet jejich blahodárné účinky na naše zdraví. A proč se navíc neseznámit s rekordmanem v obsahu vitaminu C v rostlinné říši?

Novinky ve složení evropských lesů v pliocénu

Paleobotanická cesta do pravěku nás tentokrát zavede do lesů na konci třetihor, do období zvaného pliocén. V té době došlo k prudkému ochlazení klimatu na Zemi, teplomilné rostliny začaly ustupovat na jih, ale naše lesy byly mnohem pestřejší než dnes. Z nám bližších druhů se na území Evropy vyskytovaly zajímavé borovicovité rostliny, ale také řada rostlin, které dnes přežívají jen ve východní části Severní Ameriky a v Přední a východní Asii. Vítejte v období, kdy u nás rostly jinany, tisovce, patisovce, sekvoje, pajehličníky, hlavotisy, toreje či gumojilmy.

Znáte bér italský?

Bér italský je zajímavá bezlepková plodina, která se dá pěstovat i u nás. Nejenže má bér vyšší výživovou hodnotu než rýže nebo pšenice, ale využívá se i jako léčivá rostlina. Seznamte se s rostlinou, která má zajímavou historii, ale i cenné obsahové látky a velký potenciál využití.

Androgeneze aneb když má rostlina pouze otce

Je možné, aby potomek měl genetickou informaci pouze od jednoho z rodičů? Androgeneze je způsob rozmnožování, při kterém zdědí potomek geny pouze od otcovského organismu. Tento způsob reprodukce si „vymyslelo“ několik organismů přirozeně, ale praktický význam má hlavně umělá androgeneze u rostlin.

Nejstarší rostliny na světě. O borovici dlouhověké

Borovice dlouhověká je nejstarším jehličnanem na světě, může se dožívat stovek až tisíců let. Za nejstarší exemplář borovice dlouhověké je považován strom starý 5062 let. Tento strom sice není nejstarším živým organismem na naší planetě, nicméně je nejstarším jehličnanem se solitérním kmenem. Vypravme se navštívit živé stromy starší než egyptské pyramidy v Gíze.

O hře hmyzu s rostlinami. 2. díl. Darwi