Skleněný hotel

Vincent pracuje jako barmanka v hotelu Caiette, pětihvězdičkovém úkrytu ze skla a dřeva na ostrově Vancouver, kam se dá dostat jedině na člunu. Ve chvíli, kdy jí majitel hotelu dá spolu se spropitným i svou vizitku, se její život otočí o sto osmdesát stupňů. Nebude to poprvé ani naposledy. A také nebude jediná. Ten den zasáhne do života i jejímu nevlastnímu bratru Paulovi (závislému často na drogách, ale vždycky na hudbě) nebo vysoce postavenému manažeru lodní logistiky Leonovi. O třináct let později na jedné lodi jejich příběhy vyvrcholí. Ale možná je to jen další začátek. Protože časy, místa a děje tvoří síť, v níž se postavy setkávají. Ať jsou živé, nebo mrtvé. <br><br> „Okouzlující kniha, stejně výjimečná – a aktuální – jako ta předchozí… Ve Vincent a Paulovi stvořila Emily Mandelová dvě z nejpozoruhodnějších postav současné Americké prózy. (…) Od začátku do konce je to napsané skvěle, stejně tak jako Stanice 11. Mandelová se nepředvádí, její styl je vždy elegantní a se svými postavami soucítí, avšak nelituje je. Skleněný hotel je mistrovské dílo, stejně dobré – ne-li lepší – než předchozí román.“ NPR <br><br> „Mandelová umí utkat realismus z nereálných situací. Své území má vytýčené tam, kde se setkává všední s nevšedním, kde obyčejní lidé zůstávají v úžasu stát a říkají si, jak to mohlo dojít až sem. To ona vypráví naše příběhy z jiných časových rovin. (…) Mandelové román mimo jiné ukazuje, že se každý člověk může vydat po zdánlivě nekonečném množství cest.“ The New Yorker <br><br> „Emily St. John Mandelová chce ve svém vyprávění nahlédnout do co nejvíce oken. Podívejte se zblízka – postavy přecházejí z jednoho okna do druhého, témata se v nich odrážejí a lámou… Ale nejsou to těžkopádně filozofické romány, nýbrž příběhy vyrůstající ze závažných otázek; Mandelová si dává záležet jak na ději, tak na charakteristice postav… Ty jsou překvapivě propojeny v rámci jednotlivých románů i napříč mezi nimi. Čtenář může s potěšením rozplétat vlákna, uzlíky a smyčky… A i když je tam hodně skla, leccos zůstává neprůhledné. Proto se Mandelové romány tak dobře čtou, jsou to pečlivě vystavěná strhující dobrodružství. Neříkejte, že se tam někdy podíváte. Zavolejte. Udělejte si rezervaci. Pokochejte se výhledem ze Skleněného hotelu. Přeju vám hezký pobyt.“ Chicago Review of Books <br><br> „Celým románem prostupuje pomíjivost… Když do sebe jednotlivé kousky začnou zapadat, je to vzrušující…“ Associated Press <br><br>