Román Vladislava Vančury poprvé vydaný roku 1934 nakladatelstvím Melantrich
Jeho děj se odehrává krátce po roce 1918 na jihočeském zámku Kratochvíle. Hlavní postavou je kníže a plukovník Alexandr Megalrogov, který v prostředí poválečných zbohatlíků vystupuje v roli moderního barona Prášila. Základní téma příběhu, svár starého a nového světa, posloužilo nejen jako živná půda pro vznik nejrůznějších komických situací, ale - a především - jako příležitost pro ověření Vančurova jazykového a vypravěčského mistrovství. Konec starých časů vznikl původně jako scénář k připravovanému filmu, který nebyl realizován. Vladislav Vančura jej proto přepracoval do románu. Úryvky románu byly před knižním vydáním publikovány v Měsíci, Národním osvobození, Českém slově, Právu lidu a Almanachu Kmene.
V roce 1989 jej nakonec i zfilmoval režisér Jiří Menzel. Film Konec starých časů natočil na zámku Krásný Dvůr. Postavy: Alexandr Megalrogov – ruský kníže a plukovník carské armády nesoucí rysy barona Prášila Bernard Spera – zámecký knihovník, vypravěč Váňa – sluha knížete Megalrogova Josef Stoklasa – regent Kratochvíle Jakub Lhota Jan Lhota – syn Jakuba Josef Pustina – advokát Michaela a Kitty – Stoklasovy dcery Marcel – sirotek Ellen, Susanne – vychovatelky Cornelie – klíčnice Charousek – sedlák
