Takovou knihu o historii ještě nikdo nenapsal
Nezmiňuje žádného krále, žádné náboženství a jen dvě revoluce – tu neolitickou a tu ve čtení DNA. Druhá z nich se odehrála v posledních deseti letech a díky stomilionkrát zrychlené sekvenci genomu konečně odpovídá na otázky, které nás vzrušovaly po staletí: Co z nás dělá lidi? Odkud pocházíme? A jak jsme se stali tím, čím jsme dnes?
Strhující vyprávění spojuje poznatky z mnoha jen zdánlivě nesouvisejících oborů. Autoři popisují přínos dávného křížení hominidů pro zdraví moderního člověka i vliv prehistorických migrací na to, jaké mléčné výrobky kde dnes dostanete k snídani. Objasňují tři genetické pilíře Evropanů a zároveň mimoděk ukazují, jak blízko k sobě lidé z celého světa mají.
Nejspíš vás překvapí:
- Jak vypadaly partnerské a sousedské vztahy lidí moderního typu s neandertálci a denisovany.
- Že velkou inovací bylo ochočení vlka a jak se psi společně s lidmi naučili trávit cukry.
- Evropští lovci a sběrači měli tmavou pleť a modré oči – světlou pokožku přinesli do Evropy až zemědělství migranti z Anatolie.
- Jak se zdokonalují bakterie moru, TBC a dalších chorob usilujících nám od pravěku o život a jak se kvůli nim měníme my.
- Že na Sardinii potkáte žijící lidské genetické fosilie.
Johannes Krause (* 1980) je německý biochemik a profesor archeogenetiky a paleogenetiky na Univerzitě v Tübingenu. Byl ředitelem Institutu Maxe Plancka pro historickou antropologii v Jeně, nyní působí na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Analýzou DNA mimo jiné prokázal, že vedle neandertálců a moderních lidí tvořili svébytnou vývojovou větev definované.
Thomas Trappe (* 1981) je vedoucím rubriky o zdraví v berlínském deníku Tagesspiegel.
